„Jakýsi kámen tam je…“
aneb Se třeťáky ke smírčím kamenům
Každý nový školní rok začíná povídáním o prázdninových výletech na zámky, hrady, do hor, muzeí a zoologických zahrad, vzpomínáním na cestování auty, autobusy, vlaky i letadly, na koupání ve sladké i slané vodě. Prázdniny jsou časem poznávání nových krajů a zemí.
Známe ale obce, v nichž žijeme, v nichž je pro nás všechno samozřejmé a všední? Známe jejich historii? Odpověď na tuto otázku hledali žáci třetí třídy na prvoučné vycházce ve čtvrtek 15. září.
Cestu za svědky historie započali třeťáci v nejstarší z okolních obcí – Bukově. Na vlastní oči se seznamovali s místy, o nichž se dočetli v Jurmanových pověstech z Vysočiny. Prohlédli si a zakreslili smírčí kámen věnovaný Janu Čížovskému z Čížova, který byl v Bukově v roce 1608 zákeřně zavražděn. Díky panu starostovi Jiřímu Vrbkovi mohli z bezprostřední blízkosti obdivovat unikátní bukovský zvon z roku 1530.
Výstup na zříceninu Lísek, která patří obci Střítež, byl natolik náročný, že se jim nepodařilo splnit podmínku pro nalezení a vykopání pokladu – tou je podle pověsti naprostá mlčenlivost (nesmí se tudíž ani hekat…).
Zdi zámečku Mitrov by mohly také vyprávět! Třeťáky potěšilo, jak historické budově sluší novotou vonící výmalba a obrázky žáků naší školy.
U smírčího kamene v Bukově cesta za svědky minulosti začala, ve Strážku u smírčího kamene s vytesaným křížem a sekerou pro tentokrát skončila.
Nekončí ale shromažďování informací o dávno minulém i současném životě v okolních obcích, o jejich zajímavostech a pamětihodnostech.
Hned v pátek 16. září byli třeťáci přijati starostou obce Dolní Rožínka panem Zdeňkem Horákem. Poutavě jim vyprávěl o historii obce i o starostech a radostech starostů.
P.S. Pokud o nějakých téměř zapomenutých svědcích minulosti víte, můžete nám do komentáře napsat tip na další prvoučnou vycházku. Děkujeme.
Komentáře uzavřeny.
25.1.2016 - 23.47
Zaujala mě vaše aktivita v rámci historických poznání oblasti mého rodiště. Pocházím totiž z obce Strážek. Žil jsem tam v letech 1956 až 1971, kdy jsem se s rodiči přestěhoval do Tišnova. Moc si vaši činnosti vážím.
Vzpomínám si na p. učitelku Palečkovou,která nám předčítala z kroniky (její manžel-také učitel-byl kronikář).Byl jsem v letech vašich svěřenců. Nejvíce mě zaujala příhoda, která měla vazbu na smírčí kámen umístěný a vlastně dnes o kus přemístěný v tarase pod kinem.
Moc bych stál o oživení příběhů, třeba v elektronické podobě. Pokud můžete pomoci, budu vděčný. S pozdravem L. Vítkovič