V učebních osnovách prvouky druhé třídy je téma minulost a přítomnost, kterému se naši druháci věnují během celého měsíce února. Ve vyučovacích hodinách tak například řeší otázky, jaké nástroje se používaly dříve, co je dnes nahradilo, jak se žilo dříve a jak se odlišuje život dnes? Proto se přímo nabízí zařadit do výuky návštěvu nějakého muzea nebo skanzenu. My jsme se rozhodli využít bystřické centrum EDEN a přesunout náš jeden školní den do mlýna – do repliky dobového stavení z 19. století, abychom si na „vlastní kůži“ vyzkoušeli život dětí dříve a porovnali ho s tím dnes. Tímto dnem se stal čtvrtek 18. února.

A co jsme vlastně celé dopoledne dělali? O tom by vám mohli vyprávět jen druháci, a tak využívám úryvky z jejich prací. Některé další práce si můžete prohlédnout i ve fotografiích.

Slávek Tomášek: Čekali jsme na autobusové zastávce, až pro nás přijel autobus. Dovezl nás na vlakovou zastávku a tam jsme čekali na paní učitelku, než donese jízdenku. Pak jsme nastoupili do vlaku a dojeli jsme do Bystřice na Eden. Chvilku jsme si prohlíželi rybník a pak jsme šli dovnitř mlýna. Tam jsme drali peří, hráli Čimčarovo jelito, vařili čaj a taky dojili kozu. Nakonec jsem odjel s tátou, který mě tam vyzvedl.

Patrik Šplíchal: Přijeli jsme do Rožné a čekali jsme na vlak. Když jsme přijeli do Bystřice, šli jsme do mlejna a hráli jsme Čimčarovo jelito. Taky jsme lezli na pec a dojili jsme kozu. Paní učitelka nám četla pohádky a pak jsme si dali teplý čaj. Viděli jsme žebřiňák, mlýnské kolo, vesnici, kapličku a jedli chlebík.

Radim Homolka: Byli jsme na peci a hráli jsme Čimčarovo jelito. Pak nám paní učitelka četla pohádky a my u toho drali peří. Taky jsme dojili kozu a učili jsme si zavázat onuce.

Za domácí úkol jsme dostali: přinést do školy něco starého, co už se teď nepoužívá. Proto jsme v pátek 19. února navázali na naši návštěvu v Bystřici a během prvouky jsme okukovali přinesené věci. Sešlo se jich opravdu hodně a některé z nich nám opravdu zamotaly hlavu. Kdybyste si chtěli zahádat, najdete je opět ve fotografiích. Pokud náhodou nebudete něco vědět, můžete se zeptat druháků . 🙂 Oni vám dokážou nejen poradit, ale i ocenit kouzlo starého.