Žáci 1.-4. třídy mají nové vzpomínky. Tentokrát ze společného školního výletu do míst, která patří mezi nejrozsáhlejší krasovou oblast ve Střední Evropě. A nemuseli ujet ani tisíce kilometrů. Stačilo vyjet „za kopce“ a navštívit Moravský kras.

Punkevní jeskyně a Propast Macocha v dětech nejdříve vyvolávaly obavy, ale ty byly (při pohledu na první krápníky) rychle zapomenuty. Všichni žáci o svých zážitcích s nadšením povídali, ale také je zapsali do svých školních sešitů. Pokud se o jejich vzpomínky zajímáte, vybíráme nejdříve postřehy třeťáků:

Světlanka Burianová: Mně se líbily nádherné krápníky. Hrozně mě překvapilo, jak tam byly krápníky Romeo a Jůlie. Ale nejhezčí byl krápník Anděl.

Kačenka Janečková: Nejvíc mě zaujalo, že za 100 let vyroste krápník jenom 5 mm. Když jsme jeli lanovkou, tak se některé děti bály.

Kristýnka Kuncová: Překvapilo mě, jak ta propast byla velká. A ještě jak ta řeka byla hluboká. Ale nejvíc mě překvapilo, jak ty prapračlověci mohli lézt po té strmé skále.

Matěj Elsner: Nejvíc mě překvapila ruka Bárta Simpsona. Zhasli tam a my jsme nic neviděli. Mělo by se tam jezdit, protože je tam krásný vzduch.

Míra Paleček: Náš průvodce byl hodný a říkal nám vtipy.

Sabča Janáková: Mně se nejvíc líbila lodička, protože tam trochu kapalo.

Venďa Daňková: Měli jsme legračního průvodce na lodičkách. Řekl nám, že kdo sáhne na krápník štěstí, má celý rok štěstí.

Venďa Pavlovičová: Nejvíc se mi líbila loďka. Protože jsem se trochu bála, ale bylo to super.

Léňa Vrbková: Teď tam nejezděte, protože se tam staví. My jsme tam jeli ve špatnou chvíli, ale bylo tam hezky. Je tam spousta krápníků.

Natálka Končeková: Škoda, že jsme nejeli vláčkem. Ale jeli jsme lanovkou. Bylo to moc hezké.

Madlenka Vařejková: Na výletě bylo nejlepší ježdění na lodičce. Museli jsme se hodně naklánět. Pak jsme vystoupili a šli jsme do kopce. Na tom kopci jsme si kupovali suvenýry. Hrozně mě to bavilo.

Roman Šustal: Jsou tam nádherný krápníky. Dobře se tam dýchá. A je tam i hudba. Mají tam i pódium pro koncerty. Jel bych ještě několikrát.

Dominik Skalník: Určitě to stojí za to, přijeďte se podívat.

Na Dominikovo doporučení navazují příběhy druháků a prvňáků: Macocha, které všechny vzpomínky ještě umocňují. A co vy? Kdy se za přírodními krásami vydáte?