Žáci 4. třídy ukončili svoje více než půlroční putování časem. Započalo se ve starší době kamenné, cílem bylo období vlády Marie Terezie a jejího syna Josefa II. Při cestě časem se setkali s mnoha zajímavými historickými postavami a panovníky, seznámili se s dobovou architekturou, i se způsobem života prostých lidí.

Svoji více než půlroční cestu časem jsme započali ve starší době kamenné. Prošli jsme i mladší dobou kamennou, dobou bronzovou a železnou. Po vzoru starých Keltů jsme si vyrobili kovové ozdoby z drátu a hliněné nádoby.

Seznámili jsme se s životem starých Slovanů, jejich stravou, bydlením a odíváním, vyzkoušeli si tkaní na jednoduchém stavu. Zdramatizovali jsme si mnohé ze starých pověstí českých (opravdu veselá scénka byla o tom, jak Přemysl oral s voly na poli…). Zajímavá byla setkání s panovníky rodu Přemyslovců, jen nás mrazilo při pomyšlení na tehdejší způsoby budování kariéry – zrady, vraždy, bratrovraždy… Zkusili jsme si postavit románskou rotundu, i když jenom z papíru.

Z panovníků rodu Lucemburků jsme jednoznačně nejlepší ohodnocení udělili Karlu IV. za vše, co pro české země vykonal. Při našem putování jsme byli svědky husitských bitev, prožívali jsme osudy českých zemí za panování Jagellonců a Habsburků. Vybudovali jsem si renesanční město se zámkem i zámeckou zahradou.

Cílem naší cesty bylo období vlády Marie Terezie (jíž jsme poděkovali za zavedení povinné školní docházky ) a jejího syna Josefa II.

Tak a teď jsem v cíli a nevíme, zda se máme radovat nebo je nám vlastně líto, že se s naší historií loučíme. Ale jen na čas. V 5. třídě „pojedeme“ dál.

A co nyní? Balíme batůžky a vyrážíme na putování po současné České republice.