Štítky 1. stupeň

Doplavali jsme do cíle

Od konce března do poloviny června vyměnili žáci 1.–3. třídy svoji oblíbenou tělocvičnu za bystřický bazén. Právě tady absolvovali povinný plavecký kurz.

V úvodní lekci byli žáci rozděleni do družstva kapříků a delfínů, a to podle vstupní úrovně svých plaveckých dovedností. Na některé čekala v úvodu největší překážka, kterou byl strach z vody, jiní se báli splývání a skoků do vody. Většině žáků se však pod vedením zkušených lektorek podařilo tyto zbytečné strašáky zahnat. V následujících deseti lekcích plavci trénovali a zdokonalovali různé plavecké styly.

…text pokračuje


A je jich jedenáct

Letošní školní rok začíná pomalu stříhat svůj pomyslný metr, a tak se děti z 1. – 3. třídy vydaly v pátek 18. 5. na školní výlet. Tentokrát si k sobě přizvaly předškoláky z naší mateřské školky s jejich paní učitelkou. Přes původní zděšení všech starostlivých maminek, kdy předchozí den celý propršel, nám páteční počasí ukázalo svoji velmi vlídnou tvář.

A kam že jsme se letos vydali? Možná znalejší z vás již vytušili z nadpisu, a ten kdo si není ještě zcela jist, se to dozví ze slohových postřehů žáků 3. třídy.

…text pokračuje


Čarodějnický výšlap

30. dubna se rozletěli čarodějnice a kouzelníci ze 4. a 5. třídy po celém okolí naší školy. Jejich cílem však nebylo připravit svoje košťata na noční projížďku, ale ukázat cestu mladším spolužákům z 1.-3. třídy k malé „družinové Hadrnici“.

…text pokračuje


Velikonoční přípravy v družině

Velikonoce patří mezi nejoblíbenější svátky ve velké části světa. Jsou to svátky jara, které oslavují probouzení přírody a její plodnost. Dříve se velikonoční zvyky a tradice lišily od vesnice k vesnici.

Ve školní družině v budově na sídlišti se děti na svátky jara také velmi pečlivě připravovaly. Do barevných květináčků si zasely již naklíčené obilí, které umístily do koutku živé přírody na okno před družinou. Sluníčko svými paprsky napomohlo k tomu, že se obilí za několik dnů krásně zazelenalo. Holky a kluci si poté vyrobili do připravené zeleně kytičkový zápich. Všichni si velikonoční výzdobu s potěšením odnášeli domů a měli radost ze zdařilé práce.

…text pokračuje


Výroba dárků pro děti k zápisu do 1. třídy

Stalo se již tradicí, že děti školní družiny v budově na sídlišti každoročně vyrábí upomínkové dárečky a pečou perníkové překvapení pro budoucí prvňáčky.

I letos probíhaly přípravy naplno. Již začátkem března holky a kluci začali v družině vyrábět stojánky na tužky a pastelky. Nejprve si vyzkoušeli kružítkem narýsovat kružnici v průměru šest centimetrů.  Poté přilepili vystřižený kruh na ruličku a vše natřeli barvičkami smíchanými s lepidlem Duvilax.

…text pokračuje


Smrtka – naše tradice

23. března se vydali žáci 1.-5. třídy definitivně ukončit vládu paní Zimy, která jako by se letos nechtěla svého trůnu vzdát za žádnou cenu.

Teploměr ráno ukazoval jeden stupeň nad nulou, obloha zůstala po celé dopoledne zatažená a chvílemi poletoval sníh. Přesto nás to neodradilo a vydali jsme se k potoku za vesnicí, kde jsme naši smrtolenku utopili. Bohužel ani na zpáteční cestě do vsi už s nazdobeným létečkem se sluníčko neukázalo, alespoň se však mírně oteplilo. …text pokračuje


Když ještě nebyla televize

Kdyby děti dostaly za úkol povídat si s člověkem, který zažil dobu bez internetu, mohly by oslovit svoje rodiče. Kdyby měly zjišťovat, jak se telefonovalo, když ještě nebyly mobily, musely by se někteří z nich obrátit na svoje prarodiče. Koho z vás, čtenářů, by se však děti mohly zeptat, jak to bylo, když ještě nebyla televize?

Právě tato otázka se stala letošním tématem projektu Tady jsme doma, do něhož se naše škola zapojila již před pěti lety.

Při pátrání po pamětnících doby „beztelevizní“ nás napadlo oslovit klienty Domova pro seniory na Mitrově. Náš projekt jsme představili paní Miroslavě Špačkové, vedoucí aktivizačního úseku, a požádali jsme ji o pomoc s uskutečněním ankety mezi klienty domova.  Získali jsme spoustu cenných informací ze vzpomínek babiček a dědečků, z nichž některým bylo více než 90 let. Nové poznatky z dětství seniorů však přinášely i další nové otázky.

…text pokračuje


Dudáci

Gajdy – dudy – kdo z vás viděl dudy na vlastní oči?
Děti z mateřské školy a z 1. – 6. třídy základní školy měly to štěstí a dudy nejen viděly, ale i slyšely. Dokonce hned několikery a z různých koutů Evropy.
V podání dudačky Lucky a dudáka Ondry jsme vyslechli historii tohoto nástroje – údajně starou přes 5 tisíc let.
…text pokračuje