A co vlastně začalo? No přeci exkurze do přečerpávající elektrárny Dlouhé Stráně a Ruční papírny Velké Losiny, kterou 18. října absolvovali žáci 8. a 9. třídy společně s vybranými žáky ZŠ Strážek.

I když se čas vstávání některým moc nezdál, všichni se v určenou dobu sešli na autobusovém nádraží Dolní Rožínka, kam pro nás přijel autobus. Cestu, dlouhou 3 hodiny, jsme si zpříjemnili přestávkou na benzinové pumpě, kde mnozí doplnili zásoby dobrot, pití atd. (zřejmě nestačily řízky od maminek 🙂 ). Pomalu se rozednívalo a my už mohli sledovat krásy Jeseníků.

Na zastávce v lyžařském areálu Kouty nad Desnou jsme se protáhli a trošku obkoukli okolí. Zde na nás čekal náš průvodce a dobrodružství mohlo začít. Chvíli před desátou hodinou jsme se tak rozjeli k prvnímu velkému cíli naší cesty – přečerpávající elektrárně Dlouhé Stráně. S výstavbou elektrárny se začalo již v roce 1978, avšak s několikaletou přestávkou byla otevřena a zprovozněna až v roce 1996. V roce 2005 byla po právu zařazena mezi 7 divů ČR. Po příjezdu na místo jsme se všichni shromáždili v informačním centru, kde jsme začali vstřebávat první informace o elektrárně – a to prostřednictvím pana průvodce, ale také zajímavého výukového videa. Další naše kroky už směřovaly do nitra skály, kde se nachází zázemí elektrárny. Po zhlédnutí jsme nasedli do autobusu a vydali se na horní nádrž. Cestou jsme míjeli dolní nádrž (825 m.n.m.), která byla vystavěna na řece Divoká Desná. U horní nádrže, která se nachází v nadmořské výšce 1350 m.n.m., jsme měli čas na to, abychom si ji obešli. Celková délka koruny měří 1750 m, a někteří odvážní to dokonce zvládli v běhu  (Edovi je tak odpouštěn běh na 1500 m 🙂 ). Kromě samotné nádrže jsme sledovali krásy Jeseníků a pozorovali např. druhou nejvyšší horu ČR Praděd (1491 m. n. m.), nejstarší chatu Švýcárnu a mnoho dalšího. Tímto krásným pohledem pro nás první část exkurze skončila a před námi byla část druhá.

A kdo byl někdy v Jeseníkách, nemohl opomenout návštěvu Ruční papírny ve Velkých Losinách, která je poslední ruční papírnou v Evropě a vznikla v 16. století na panství moravského rodu pánů ze Žerotína. V roce 2001 byla papírna dokonce vládou prohlášena za národní památku. Zde jsme se dozvěděli vše o historii papíru a výrobě papíru samotné. Nahlédli jsme také do samotné výroby a přesvědčili jsme se o tom, že výroba papíru je velmi náročná a zdlouhavá. Po konci exkurze se někteří odebrali do obchůdku se suvenýry a vzácnými papíry. Následoval přesun k autobusu a zase ta tří hodinová cesta domů.

Chtěl bych všem zúčastněným poděkovat za vzorné chování a příjemně strávený netradiční „školní“ den. Dovolte mi pak citovat hodnocení Káti Urbanové a Gabči Houdkové: „Cesta i samotná exkurze byla doprovázena dobrou náladou, humorem a celkově to hodnotíme jako nejlepší celodenní výlet, jaký jsme kdy zažily.“

Rád bych také poděkoval obci Střítež za finanční příspěvek.

No a co dodat závěrem? Snad jen to, že hlavní účel naší cesty byl splněn. Žáci si na exkurzi prohloubili své znalosti z fyziky, zeměpisu, chemie a přírodopisu, které využili pro tvorbu prezentací a plakátů: