Netradiční – tzv. daltonské bloky výuky zařazují učitelé 1.-4. třídy ve své pedagogické práci již sedmým rokem. Děti a rodiče znají tuto formu jako „puntíčkové dny“.

O co vlastně jde v daltonské výuce, neboli netradičním vyučování, které světu představila Helena Parhurstová ve 20. letech 20. století? Jde vlastně o metodu, která vychází ze tří základních principů umožňujících žákovi aktivně se zúčastnit vzdělávání:

• svoboda(zodpovědnost)
• samostatnost
• spolupráce

Daltonský blok je věnován procvičování a opakování již probrané látky. V první vyučovací hodině jsou děti seznámeny se zadáním všech úkolů. Ty se dělí na povinné, nepovinné a tzv. extra, které jsou navíc. Úkoly žáci plní v průběhu celého vyučovacího dne. Sami si stanoví plán, v jakém pořadí je budou plnit, jak si svoji práci rozvrhnou, kdy si vloží přestávku. Na konci celého bloku by měli mít všechny úkoly splněny.
Děti se při práci učí využívat literaturu, v případě, že si nevědí rady, mohou požádat o pomoc spolužáka. Vyřešení a splnění úkolů zaznamenávají do přehledné tabulky, z níž je patrné, kolik a jaké práce komu zbývá.

Je zajímavé sledovat strategie jednotlivých dětí. Někdo začíná svým oblíbeným předmětem, jiný si ho nechává jako pověstnou třešničku na dortu na závěr celé činnosti a raději se pouští nejdříve do práce, která ho příliš nebaví. Jsou děti, které si rozpracují všechny úkoly a pak se k nim vrací. Jiné mají radost, když mohou odevzdat první výsledky své práce paní učitelce hotové ke kontrole.

Z „puntíčkového dne“ si děti neodnášejí známky, získávají body. Samy se učí hodnotit, v čem jsou jejich silné stránky a naopak, kde mají jisté mezery, které je třeba ještě úspěšně zaplnit.