V úterý měli žáci 4.-9. třídy ojedinělou možnost dozvědět se více o šlechtickém rodu, který se nejen výrazně zapsal do dějin Zámecké Rožínky, ale i celého našeho regionu. Přednášku, kterou doprovázel genius loci, vedl pan Dr. Jiří Šmíd společně s panem Karlem Skalníkem. Průřez rodem Mittrowských z Mitrovic a Nemyšle nám umožnil vytvořit si základní přehled o jejich životě v „naší škole“. Během seznamování se s Mittrowskými nešlo necítit tu zvláštní atmosféru místa, kudy kráčela historie. Vždyť jsme seděli přímo v prostoru, kde členové rodu prožívali svoje každodenní radosti i strasti, svůj obyčejný – neobyčejný život!
Přednáška byla doprovázena fotografiemi, které dokreslovaly životopis Mittrowských a byly příjemným zpestřením i zpětnou vazbou. Za všechny odprezentované obrázky bych vám ráda představila rodinu Vladimíra II. Mittrowského z fotografie z roku 1929, která byla pořízena- podívejte se pořádně, ano, před vstupními vraty do zámku. Členové rodiny pózují u příležitosti 60. narozenin Marie Pia Baworow, která byla manželkou Vladimíra II. Mittrowského. Spolu měli celkem 8 dětí. Dvě z nich na fotografii nejsou. Chybí Hubert a Karel. Zleva stojí dcera Alice a vedle ní její budoucí manžel Emanuel Teuber, dále syn Vladimír III. Mittrowský, dcery Františka, Marie a Alžběta, vousatý pán nám zůstává neznámý. Uprostřed stojí Marie Pia Baworow Mittrowská s manželem Vladimírem II.. Dáma s kabelkou je pravděpodobně sestra Marie Pia Baworowské – Žofie. Vedle ní se usmívá další dcera Marie Pia Baworowské- Juliána zvaná Lili s manželem Albrechtem Dubským. Pána vpravo zatím nedokázal nikdo identifikovat. Děti v popředí jsou synové Alžběty- Ferdinand Hildprandt a choromyslný Jan Hildprandt, dále dcera Marie – Felicita von Spee a Vladimír Hildprandt. Smutnou zajímavostí je, že hlava rodiny Vladimír Mittrowský II. zemřel hned v následujícím roce stejně jako jeho manželka. 21.1.1930 odešel Vladimír a 9.2.1930 Marie.
Také se udivujete nad dvěma t a dvojitým w? My jsme se nebáli a zeptali jsme se, že ano, Sáro Kvasničková, a tak už můžeme zvednout hlavu nahoru a říct, že se takto začali Mittrowští psát poté, co byli přijati mezi říšská hrabata.
Pozornému posluchači určitě neunikla ani zmínka o nápisu na průčelí zámku: Aeternus quia purus. Všichni už víme, že se jedná o rodové heslo hrabat Mittrowských a znamená v překladu Věčný, protože čistý.
Zkrátka od úterý jsme všichni pyšní, že se chodíme vzdělávat na zámek, do budovy, kde na nás ze všech stran dýchá historie!
Panu Jiřímu Šmídovi a Karlu Skalníkovi děkujeme za vstřícnost, ochotu a erudovanost.