23. října se sedmáci vydali do Karasína. Zazimovat náš strom javor babyku. A jak to celé bylo? A co pro ně bylo nejlepší? A co jim nejvíce utkvělo v paměti? To sepsali sami. A jak? To se dočtete právě teď a zde…
Dne 23. 10. 2012 jsme my sedmáci vyrazili na náš strom javor babyku, zasazený opodál Karasínské rozhledny. V 7.15 jsme nasedli na autobus v Dolní Rožínce směr Bystřice nad Pernštejnem. Byl plný cestujících, proto jsme byli rádi, když jsme vystoupili a měli jsme rozchod po bystřickém náměstí. Pár minut po deváté jsme šli na autobusové nádraží a odtud odjeli na Karasínské rozcestí. Když jsme vystoupili z autobusu, šli jsme 3 km až k našemu javoru. Celou cestu byla mlha a mrazivý vzduch. Slunce vysvitlo až kolem 11. hodiny, když jsme zazimovávali a zalévali náš strom. Chtěli jsme opékat párky, tak jsme šli do lesa na suché větve a někteří kreslili p. učitelku Špačkovou, protože jsme chtěli, aby na fotce byla s námi. Pak jsme šli opékat párky, hrát hry, vylézt na rozhlednu, … Asi ve 13. 00 jsme šli na autobus. Výlet se nám moc líbil, a proto bychom se chtěli jezdit dívat na strom častěji.
Až jsme splnili hlavní úkol – zalít a připravit strom na zimu, šli jsme si zahrát fotbal. Bylo nás 8 kluků a Kristýna Hillová se snažila dělat rozhodčího. Dobře jsme si zahráli a byl to fotbalový zážitek.
Nejlepší byla cesta do Bystřice a pak rozchod po Bystřici. A když jsme šli na Karasín mlhou. A když jsme kolem stromu dávali listí a mech.
… pak jsme šli do lesa na dříví a našli jsme místo, kde bylo mnoho hub. Sesbírali jsme je a potom si je někteří udělali na ohni, který připravila p. učitelka s Kubou a Michalem.
Nejlepší zážitek byl, jak jsme tahali dřevo z lesa na ohniště. Bylo to moc těžké a dlouhé, a proto se to špatně táhlo.
… u našeho stromku jsme měli papírovou paní učitelku Špačkovou.
Nejlepší zážitek byl, jak jsme šli na rozhlednu a byl to pěkný výhled.
Kluci si v Bystřici koupili bílé myši, celou cestu je nesli s sebou. Hráli jsme si s nimi.
A když jsme šli hrát fotbal, Kubovi myš z krabičky utekla. Míša ji našel a Kubovi ji vrátil.
Nazpátek jsme šli velmi rychle, abychom stihli autobus.
Tak to jsou naše zážitky. Strom není silný, ale je dobře zaopatřen a věnovali jsme mu spoustu péče a tajných přání…