Na pátek 28. dubna jsme naplánovali přípravu všech školních čarodějnic na jejich tajemnou noc.  Když jsme se však dnes ráno rozhlédli z okna, vypadalo to spíš, že se nám vrátily Vánoce. Nedali jsme se odradit a se slovy dávné lidové pranostiky „Dubnový sníh pole hnojí a déšť jim požehnání přináší“ jsme se rozhodli v přípravě našich malých čarodějnic pokračovat i přesto, že letos nemohly k výcviku vylétnout do přírody. Jako čarodějnické doupě nám posloužila škola, v níž se vše odehrálo.

Třeťáci se postarali o proměnu spolužáků z 1. a 2. třídy na „malé čarodějnice“ a společně se vydali na plnění nejjednodušších úkolů, které jim jako základní příprava na magickou noc stačí. Museli zvládnout let na koštěti, vaření žabkonožkovohadí polévky, stavění polínek a nácvik dlouhého doletu košťat. Také museli prokázat znalosti čarodějnického tématu odpovědmi na záludné otázky, vytvořené nezávislou testovací firmou Čáryo, a splnit i fyzické testy ve strašidelném reji.

V rámci projektu Tady jsme doma si pak děti připomněly, jak se lidé o filipojakubské noci báli o sebe i dobytek. Jak věřili, že je nastražené březové metly, svěcená voda a kříže ochrání. A jak se taková noc, kdy se pálily čarodějnice, prožívala.

Děti tato tajemná noc ještě čeká a opět se na ni těší, i když se dubnové počasí stále nechce umoudřit. Netvařme se tedy, jako čarodějnice na jejich společné fotografii a hledejme radost třeba opět u našich předků v jejich lidové moudrosti: „Filipa a Jakuba mráz – to obilí plný klas“.