Po roční odmlce jsme se opět zúčastnili Coca-Cola školského poháru, fotbalové soutěže organizované na území České republiky pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a ve spolupráci s Fotbalovou asociací České republiky. Turnaj je určený pro žáky a žačky druhého stupně základních škol a gymnázií s osmiletým vzdělávacím programem a hraje se v několika kolech. To první proběhlo 4.10.2012 v Osové Bítýšce.

Když jsme se dozvěděli soupeře, zavládla v našem „táboře“ (jak už to tak bývá) optimistická nálada. S mužstvem Osové Bítýšky se totiž střetává Dolní Rožínka celkem pravidelně a jsou to většinou vyrovnané zápasy. Lze tedy říct, že v tomto ohledu bylo pro naší školu rozlosování příznivé. Co už tak příznivé nebylo, byla vzdálenost, kterou jsme museli na zápas absolvovat. Přece jen je Osová Bítýška poněkud z ruky a  dopravní spojení tímto směrem rozhodně nelze nazvat ideální. Nakonec jsme ale tuto nástrahu překonali a i když bylo cestování trošičku zdlouhavé a krkolomné, na místo určení jsme dorazili včas a bojovně naladění. Možná i tohle hrálo roli v tom, že jsme utkání nakonec šťastně vyhráli a mohli se tak vracet domů s dobrou náladou…

Utkání bylo vyrovnané od začátku do samého konce. V 1. poločase měli mírnou převahu v počtu gólových šancí hráči soupeře, avšak ani jedna z jejich střel nemířila přesně mezi tyče. A jak už to ve fotbale bývá, opět platilo známé přísloví „nedáš, dostaneš“. Po několika nevyužitých šancích hráčů v žlutozelených dresech vstřelil  jedinou branku utkání  po podařené akci na levém křídle Jakub Večeřa. První půle tak skončila těsným náskokem Dolní Rožínky.

Do druhé půlky nastoupili hráči Rožínky s cílem udržet vedení, čemuž podřídili i taktiku. Po několika skvělých zákrocích brankáře (František Šmerda) se tento cíl podařilo naplnit a dotáhnout tak utkání ke kýženému vítězství. Poděkování za bojovnost patří celému týmu – od brankáře až po všechny náhradníky – chovali se jako TÝM a šťastné vítězství jim za to bylo odměnou. A rovněž dvěma fanynkám, které vážily dlouhou cestu a tým povzbuzovaly i během těžkých chvil... 🙂

Uznání patří však i týmu soupeře – za férový přístup a bezproblémový průběh. A samozřejmě nelze zapomenout na hlavního rozhodčího – i jemu nelze než poděkovat za „rovinu“, kterou odpískal.

V dalším kole už narazíme na mnohem silnější soupeře. Na které, to si budeme muset počkat do jara. Do té doby vám vzkazujeme – držte nám pěsti!