ANEB ŘEMESLA V PRAXI.

Když loni v únoru vyrazili naši letošní třeťáci na poznávání KOUZLA STARÉHO do Edenu, vůbec netušili, co je čeká za rok.

Dny  rychle ubíhaly, rok se s rokem sešel, děti se ani nenadály a bylo před nimi letošní únorové téma učiva: Kdysi dávno. Díky loňskému pobytu ve mlýně, bylo na co navazovat a téma se nedalo jen tak nějak „odbýt povídáním“. Proto jsme využili poprázdninový týden a (stejně jako loni) jsme si vše, co dělali různí řemeslníci kdysi dávno, vyzkoušeli na vlastní kůži. Chodili jsme do školy se spoustou otázek, na které jsme si většinou odpověděli vlastními zkušenostmi z jednotlivých dnů.

Během jednoho týdne se z nás stali pekaři, ševci, koželuhové a dráteníci. Také jsme si vyzkoušeli psát na pergamen a nezapomněli jsme na loňského mlynáře.

Každé řemeslo pro nás bylo něčím nové, zvlášť, když nás paní učitelky nechaly všechno si vyzkoušet. O všech činnostech jsme museli sami hodně přemýšlet. Zjistili jsme, že umíme vážit, měřit a dělat těsto. Ale také jsme zjistili, že neumíme navléci niť, šít, opracovat a rozměřovat kůži a také spoustu dalších drobných ručních činností. Hlavně jsme se však naučili každou práci si pořádně  rozmyslet a rozvrhnout. Pochopili jsme, že řemeslo neznamená jen zapojit šikovné ruce, ale také to znamená využívat chytrou hlavu.

V závěru týdne jsme sebekriticky přiznali, že bychom si za celý týden nevydělali ani na suchý chleba. Nabyté zkušenosti nás však neodradily, ale motivují nás, abychom se učili dalším věcem – třeba se chceme naučit šít. Kdo ví, co nás čeká příští rok? Určitě čas zase uběhne jak voda a učivo čtvrté třídy nás opět vrátí do minulosti.