Muří noha, žabí hněv…
Čarodějnice jsou stvoření tajemná, lstivě matoucí a někdy až příšerná. Míchají čarodějnické lektvary, zastrašují nás pohledem, umí létat na koštěti, čarují při vaření nad hrncem a netroufám si říct, co se nám může stát po požití takové čarodějnické polévky. Děti ze zámecké školní družiny si některé její práce vyzkoušely. Někteří vařili v kotli opravdu silnou polévku, museli také uhodnout zázračné a libě vonící koření a nápoje. Ani jejich jazýček nezahálel, poslepu ochutnávali a hádali, co že to bylo dobrého. A když taková čarodějnice letí na koštěti a nemá zvonek, tak musí zapískat. Ale to se nedaří vždy, hlavně to nejde, když si předtím vychutná pár piškotů. Byla to legrace, bylo to fajn. Hrát si, je bezva. Opravdu platí to stoleté rčení – kdo si hraje, nezlobí.
Comments are closed.