Doby, kdy se tu těžilo stříbro, už jsou dávno pryč. Přesto si Kutná Hora zachovala punc někdejší slávy, a tak měli žáci 7. třídy co obdivovat.
Poznávání začalo na předměstí Kutné Hory. Po vstupu do Kostnice náš čekal vskutku silný a nevšední zážitek. Žasli jsme nad kostěnou výzdobou této hřbitovní kaple z konce 14. století, která je místem odpočinku čtyřiceti tisíc zemřelých.
Vrcholem dne bylo České muzeum stříbra a prohlídka středověkého stříbrného dolu. Na cestu do dolu jsme se stylově oblékli- dostali jsme tzv.perkytli- havířský oděv, helmu a svítilnu a vyrazili vstříc dobrodružství. Ten pocit, který zažijete pod zemí nic nenahradí. Teprve tam dole dokážete pochopit tvrdé pracovní podmínky horníků.
Víte, že se dožívali v průměru jen 35 let? Že pracovali více méně ve tmě, zimě a prachu a pak lezli po uzoučkých žebřících nahoru několik hodin? A aby toho nebylo málo, že pak ještě museli hodinu posedět v „přechodné“ místnosti, aby si jejich oči přivykly dennímu světlu?…
Když se pak člověk ocitne nahoře, chce se mu výskat radostí.
Noc jsme strávili v kempu v Malešově a druhý den se vrátili zpět. Protože nešlo odjet z Kutné Hory, aniž bychom navštívili gotický chrám sv. Barbory, památku na seznamu UNESCO, která náš učarovala svou majestátností a jedinečností.
Při zpáteční cestě jsme se těšili na pohodlí svých domovů, ale současně plánovali náš další společný výlet. Děvčata by se ráda podívala do ráje, a tak se trasa pro příští rok nabízí sama. Český ráj?

Fotografie si můžete prohlédnout po kliknutí na úvodní fotografii.