“ Mám jedno přání, je hodně veliké. Mám ráda sníh a laviny. Chtěla bych lyžovat, boardovat a nemám sníh, tak prosím padat bez přestání dál…“

Tuto písničku dnes dopoledne zazpívali naši vedoucí, aby prosili Rampušáka o příděl sněhu. Je ho tu žalostně málo a naše „hnědá sjezdovka“ je uzavřená. Za klavírního doprovodu jsme prosili z plných plic úplně všichni, abychom mohli na výcvik alespoň odpoledne.

Pro dnešek Rampušák zaměnil pršení za drobné sněžení a my jsme odpoledne vyšli na otevřenou červenou sjezdovku. Snad nás očaroval všechny, protože jsme za těchto podmínek (a jsou mezi námi i začátečníci) bez problému zvládli prudší svah, na který si během minulých let leckdo netroufl.