Zimo, zimo, běž už pryč, nebo na tě vezmu bič! Kšááá…
Takto zvesela šly děti ze školní družiny na zámku kolem školy až k lesoparku Templ. Ale nešly s prázdnou. Nesly na ramenou Moranu, Mořenu. Cestou jsme jí zpívali a četli básničky, aby si to naposledy pěkně užila. Vybrali jsme jí u lesa krásné slunné místo, tam jsme se s Moranou patřičně rozloučili a spolu s ní spálili na papírkách napsané i naše smutky, trápení a starosti.
Smrt nesem ze vsi, nové léto do vsi.
Létečko, létečko, děcka, pojďte si každý uvázat jednu pentli, pro štěstí, pro radost. A radost byla opravdu veliká a létečko, cestou zpět, zářilo všemi barvami. Úsměvy a vše krásné sluníčkové přejeme i vám.
Vítej, léto líbezné, obilíčko zelené.