Letošní zima a příznivé sněhové podmínky přímo vybízely k různým pohybovým aktivitám a hrám na sněhu. Pěkného zimního počasí jsme dostatečně využívali i ve školní družině na sídlišti.

Jednou se mezi dětmi zrodila myšlenka uspořádat sněhovou bitvu. Vyvstala otázka, kdo by mohl být jejich protivník. Někdo navrhl, že vyzveme pana školníka. Tento nápad se opravdu uskutečnil. Domluvili jsme termín první bitvy a prostor, kde se odehraje. Zámecký park se jevil jako vhodné bitevní pole.  Cílem našeho klání bylo zmocnit se zástavy nepřítele. A tak v této pozemní válce proti sobě nastoupila vojska „Dětikovců“ (děti školní družiny) proti „Školníkovcům“ (pan školník se svojí družinou). Po půlhodinovém válečném tažení nakonec zvítězili „Dětikovci“.

„Školníkovci“ se však nechtěli vzdát, a proto se uskutečnila i druhá bitva. Tentokrát bylo zvoleno bitevní pole na hřišti na sídlišti. Obě vojska byla vskutku výborně vyzbrojena a připravena.  Dokonce „Dětikovci“ si složili bojový pokřik – „Dětikovci  jdou, jdou, jdou, v šiku za sebou, bou, bou, Školníkovci  bojte se, se, se, bitva s vámi otřese, se, se.“ Tentokrát bylo cílem Dětikovců získat hlavu divočáka. Jste zvědaví, jak to vše dopadlo? Po náročném a unavujícím boji vyhráli holky a kluci ze školní družiny. Ale protože nešlo o skutečnou válku, ale pouze o hru, všichni bojovníci si podali ruce a byli spokojeni, že si zasportovali a budou mít zážitky a vzpomínky. A jaké bylo naše společné přání? “Kéž by všechna rozpoutaná válečná tažení ve světě skončila smírem.“

Další mimořádnou zimní akcí bylo čtení ve školní družině v rámci celorepublikové akce „Česko čte dětem“. Žáci měli možnost zaposlouchat se do humorných, ale zároveň i poučných příběhů z knihy „O botě, která si šlapala na jazyk“ od autora Pavla Žišky.

Tak to byly naše vzpomínky, o kterých si v družině všichni rádi povídáme.